Kooperation Pavel Štýbr - Barbara Rosengarth
Barbara Rosengarth, ohne Titel, 2009,
Nessel auf MDF, 2 x 1,20 x 50 cm
+ Bettchen für junge Matrosen

Barbara Rosengarth bez názvu, 2009,
plátno na dřevě, 2 x 1,20 x 50 cm
+ Postýlka pro mladé námořníky,

Pavel Šty´br, Bettchen für junge Matrosen, 2009,
Holzmöbel, Leinwand

Pavel Štýbr, Postýlka pro mladé námořníky, 2009,
dřevěny´ nábytek, plátno,

Bettchen für junge Matrosen oder “...und das Meer war niemand“


Für Pavel Stybr war bei unserem Besuch in Pilsen sofort klar, dass er eine Kooperation mit mir eingehen wollte, denn er male auch „Küchentücher“.

Es gibt eigentlich nur wenige Wege, mir so gut und schnell nahe zu treten, denn ich bemühe mich seit Jahren den gegenständlichen Bezug zu meinen Arbeiten zu vermeiden.

Nachdem ich dann aber seine Arbeiten in der Galerie Klatovy / Klenová gesehen hatte, wusste ich, dass wir uns begegnen könnten. Dort waren u. a. seine Streifenbilder („Küchentücher“ und „Matratzen“) und Möbelobjekte, bei denen er Sitzflächen durch bemalte Leinwände ersetzte, ausgestellt.

Dem Böhmen wird ein  großes Verlangen nach dem Meer nachgesagt. Pavel erzählte mir dazu folgende Geschichte:

Er fuhr mit seiner Familie nach Cuxhaven, um ihnen das Meer zu zeigen. Doch als sie dort ankamen, herrschte gerade Ebbe: „...und das Meer war niemand“.

Das blau-weiß gestreifte Muster in der Arbeit „Bettchen für junge Matrosen“ erinnert an ein Matrosenhemd und steht somit für die Sehnsucht nach der Weite des Meeres und der Ferne. Für diese gemeinsame Arbeit schickte mir Pavel einen Brief mit genauen Angaben, in denen die beiden Arbeitsansätze als Gegenüberstellung geplant wurden.

Nun war mir das Brechen der Fläche, wie ich es konzeptuell immer tue, für unser Projekt zu wenig, so dass ich mich schließlich entschied, das Bettchen samt Matratze zu zersägen. Ich zerteilte es längst in zwei Teile und verschob sie dann gegeneinander. Auch das Bild, das hinter dem Bettchen platziert werden sollte, konzipierte ich als Diptychon, deren beiden Teile verschoben wurden.

Barbara Rosengarth

Postýlka pro mladé námořníky aneb
„… a moře bylo niky´m“

Pavlu Štýbrovi bylo při naší návštěvě
v Plzni hned jasné, že se mnou bude chtít
spolupracovat, neboť maluje také „utěrky“.
Existuje vlastně jen málo možností, jak si
to se mnou dobře a rychle pokazit, neboť se
již léta snažím vyvarovat se zpředmětného
vztahu ke svy´m pracím.
Poté, co jsem ale viděla jeho práce v Galerii
Klatovy / Klenová, mi bylo jasné, že je
mezi námi spojení možné. Vystaveny byly
m.j. jeho pruhované obrazy („Utěrky“
a „Matrace“) a objekty z nábytku, u nějž
nahradil sedadla pomalovany´mi plátny.
Čechům se přisuzuje velká touha po moři.
Pavel mi k tomu vyprávěl následující
příběh:
Jel se svou rodinou do Cuxhavenu, aby jim
ukázal moře. Když tam přijeli, byl právě
odliv a „… moře bylo niky´m“.
Modro-bíle pruhovany´ vzor v práci „Posty´l-
ka pro mladé námořníky“ připomíná námoř-
nickou košili a reprezentuje tedy touhu po
rozlehlosti moře a dálce. Pro tuto společnou
práci mi Pavel poslal dopis s přesny´mi
údaji, v nichž byla obě umělecká vyjádření
naplánována jako konfrontace.
Proto se mi porušení plochy, jak ho kon-
cepčně používám vždy, zdálo pro náš
projekt příliš málo, takže jsem se nakonec
rozhodla postýlku a matraci rozřezat.
Rozpůlila jsem ji podélně na dvě části a ty
jsem do sebe zasunula. Také obraz, ktery´
měl být umístěn za posty´lkou, jsem konci-
povala jako diptych, jehož obě části byly
posunuty.

Barbara Rosengarth